Praha, 17. 9. 2019. Když dva dělají totéž, není to totéž. Sběr dat o produkci odpadu za Českou republiku vede Český statistický úřad (ČSÚ) i ministerstvo životního prostředí (MŽP). Zatímco statistici je sbírají v souladu s metodikou Evropské unie, ministerští úředníci postupují podle národní legislativy. Evropské unii jsou však reportována data podle národní metodiky a podle návrhu nového odpadového zákona by tomu tak mělo být i nadále.
Vyprodukuje Česká republika za rok 5,5 milionů tun komunálního odpadu nebo „jen“ 3,5 milionů tun? Vykázaná čísla se podstatně liší. První jsou uvedena v Informačním systému odpadového hospodářství a pocházejí od ministerstva životního prostředí, ta druhá vykazuje Český statistický úřad. Jak je to možné? Množství reálně vyprodukovaného odpadu je stále stejné, liší se však metodika pořizování dat. Stručně řečeno: ČSÚ veškerá získaná data dopočítává za celou Českou republiku, MŽP provádí šetření plošně podle zákona o odpadech.
Údaje ministerstva jsou pak základem pro strategické plánování či tvorbu plánů odpadového hospodářství. Podle nich se tedy například rozhoduje, kolik bude potřeba spaloven či skládek, jaká je návratnost investic do nových technologií či nakolik je potřeba podpořit systém recyklace.
Data sestavená Českým statistickým úřadem mají sloužit pro mezinárodní porovnání, zejména pro Eurostat a OECD. Jenže ministerstvo životního prostředí se už řadu let snaží do mezinárodních databází vkládat data svá. Problém dvojího vykazování dat o odpadech se v roce 2016 dokonce dostal na stůl vlády, která navrhla konkrétní okamžitá i střednědobá řešení, k faktické změně však ani po třech letech nedošlo. A ministerstvo vyměňuje data dál.
Naposledy se to třeba stalo v Závěrečné zprávě pro hodnocení dopadů regulace (RIA) s údaji za rok 2016. „V částech mezinárodní porovnání je odkazováno na data členských zemí tak, jak je uvádí Eurostat, ovšem s výjimkou České republiky, u níž jsou uvedena data ministerstva životního prostředí. Tato data ovšem nelze porovnat s daty získanými pro statistický účel jinými členskými státy Evropské unie,“ vysvětluje ČSÚ ve svém stanovisku.
ČSÚ trvá na rozporu
Veškeré námitky ČSÚ byly zatím marné a na lepší časy se neblýská ani s novým návrhem zákona o odpadech, který v tuto chvíli leží na stole Legislativní rady vlády. Statistický úřad využil možnost návrh zákona připomínkovat a odeslat hned 15 zásadních připomínek, které upozorňovaly například na nezávislost instituce, její odpovědnost za poskytovaná data pro mezinárodní potřeby a nutnost splňovat statistická kritéria ve smyslu evropských a národních právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství a statistiky. Okomentoval i zmiňované falšování grafů Eurostatu.
„Pro ČSÚ je naprosto neakceptovatelné nahrazovat oficiální statistická data (Eurostatu) za národní data, která nebyla získána v souladu s národní i evropskou právní úpravou v oblasti statistiky,“ uvádí úřad ve své připomínce. ČSÚ zároveň žádá, aby došlo k posouzení dopadů použití národních dat místo dat zpracovaných dle jednotné metodiky. S většinou zásadních připomínek se ministerstvo zatím uspokojivě nevypořádalo, takže rozpor návrhu zákona ze strany Českého statistického úřadu stále trvá. (red)
