Brexit zřejmě tvrdě zasáhne Česko, Polsko a Maďarsko, tvrdí studie banky ING. Důvodem bude změna klíčových dodavatelských řetězců a pokles objemu peněz posílaných zpět od zaměstnanců z těchto zemí pracujících v Británii stejně jako snížení objemu peněz z fondů EU.
Plánované vystoupení Británie z Evropské unie (EU) podle zprávy ING a s ním spojené potenciální narušení budou mít největší negativní vliv na výrobu aut, zemědělství a textilní průmysl. Británie by měla odejít z EU v březnu 2019.
Plánované vystoupení Británie z Evropské unie (EU)
Británie je pro Polsko druhým největším exportním trhem, přičemž Polsko dosahuje v obchodě se Spojeným královstvím vysoký přebytek přes 8 miliard eur ročně. V případě Maďarska a Česka je hrozbou pokles poptávky na britském trhu po autech vyrobených v těchto zemích, přičemž na export s vyšší přidanou hodnotou do Británie připadá v těchto státech 0,2% respektive 0,3% hrubého domácího produktu (HDP).
Po brexitu klesne průměrný HDP na obyvatele
Největším nebezpečím podle ING je však to, co brexit může znamenat pro podobu rozpočtu EU na roky 2021 až 2027, o kterém se již začíná diskutovat. Na příspěvek Británie v současnosti připadá asi 6% z rozpočtu EU. Po brexitu však také klesne průměrný HDP na obyvatele. To způsobí, že Polsko, Česko ani Maďarsko už nebude pod průměrem EU, takže se s největší pravděpodobností také sníží příspěvky z evropských fondů.
Tento fakt společně s novými prioritami EU bude mít podle ING rozsáhlé důsledky na rozpočtový rámec pro roky 2021 až 2027, což může způsobit snížení objemu peněz z eurofondů v případě Česka, Polska a Maďarska io více než 20%. Jakékoliv prodloužení přechodného brexitového období by však zmenšilo tento negativní vliv, dodala banka.
