Brexit zřejmě tvrdě zasáhne Česko, Polsko a Maďarsko, tvrdí studie banky ING. Důvodem bude změna klíčových dodavatelských řetězců a pokles objemu peněz posílaných zpět od zaměstnanců z těchto zemí pracujících v Británii stejně jako snížení objemu peněz z fondů EU.
Plánované vystoupení Británie z Evropské unie (EU) podle zprávy ING a s ním spojené potenciální narušení budou mít největší negativní vliv na výrobu aut, zemědělství a textilní průmysl. Británie by měla odejít z EU v březnu 2019.
Plánované vystoupení Británie z Evropské unie (EU)
Británie je pro Polsko druhým největším exportním trhem, přičemž Polsko dosahuje v obchodě se Spojeným královstvím vysoký přebytek přes 8 miliard eur ročně. V případě Maďarska a Česka je hrozbou pokles poptávky na britském trhu po autech vyrobených v těchto zemích, přičemž na export s vyšší přidanou hodnotou do Británie připadá v těchto státech 0,2% respektive 0,3% hrubého domácího produktu (HDP).
[penci_related_posts dis_pview=“no“ dis_pdate=“no“ title=“Redakce doporučuje“ background=““ border=““ thumbright=“no“ number=“2″ style=“grid“ align=“none“ withids=““ displayby=“cat“ orderby=“date“]
Po brexitu klesne průměrný HDP na obyvatele
Největším nebezpečím podle ING je však to, co brexit může znamenat pro podobu rozpočtu EU na roky 2021 až 2027, o kterém se již začíná diskutovat. Na příspěvek Británie v současnosti připadá asi 6% z rozpočtu EU. Po brexitu však také klesne průměrný HDP na obyvatele. To způsobí, že Polsko, Česko ani Maďarsko už nebude pod průměrem EU, takže se s největší pravděpodobností také sníží příspěvky z evropských fondů.
Tento fakt společně s novými prioritami EU bude mít podle ING rozsáhlé důsledky na rozpočtový rámec pro roky 2021 až 2027, což může způsobit snížení objemu peněz z eurofondů v případě Česka, Polska a Maďarska io více než 20%. Jakékoliv prodloužení přechodného brexitového období by však zmenšilo tento negativní vliv, dodala banka.
