Hlavní požadavky, které se dnes kladou na okna, jsou tepelná izolace a s tím související těsnost. Lidé přitom často zapomínají na obyčejné větrání. A to nejen doma, ale i v práci či ve škole.
Běžná hodnota oxidu uhličitého (CO2)
Běžná hodnota oxidu uhličitého (CO2) ve vnějším ovzduší se aktuálně pohybuje od 320 do 400 ppm, přičemž doporučená maximální koncentrace CO2 ve vnitřních prostorách by podle Úřadu veřejného zdravotnictví měla být 1 000 ppm. Jaká je realita?
Více než 64 milionů studentů a téměř 4,5 milionu učitelů v Evropě tráví během školního roku značnou část dne ve školkách, v základních a středních školách. V letech 2005 až 2012 se Úřad veřejného zdravotnictví zapojil do dvou celoevropských projektů zaměřených na sledování kvality vnitřního ovzduší ve školách a jeho vlivu na zdraví dětí. Celkově se na tom zúčastnilo 114 základních škol v 23 evropských zemích.
Zjištění projektu SINPHONIE dokazují, že kvalita vnitřního ovzduší ve školách je reálný problém v mnoha evropských státech. Ukázalo se, že seskupení 3 (střední a východní Evropa), kam patří i Slovensko, mělo vyšší procenta tříd s úrovní CO2 vyšší než 1 500 ppm, což může snížit kvalitu studijního výkonu dětí v těchto regionech.
Maximální doporučená hodnota CO2
Pokud je koncentrace CO2 v místnosti vyšší, než je maximální doporučená hodnota, děti jsou unavené, ospalé a hůře se soustředí. Když koncentrace několikanásobně překročí tuto hranici, může se u žáků dokonce dostavit bolest hlavy, nevolnost a další zdravotní potíže. Dlouhodobý pobyt ve špatně větraných prostorech navíc zvyšuje riziko rozvoje alergií nebo astmatu a vede ke zvýšené nemocnosti dětí. Naopak, kvalitní vnitřní prostředí zvyšuje jejich schopnost učit se až o 15 procent.
Proč k takovému stavu přišlo? Hlavní příčinou je především snaha škol ušetřit náklady na vytápění zateplováním fasád a výměnou oken. „U moderních oknech klademe vysoké požadavky na jejich tepelněizolační vlastnosti, to znamená, že musí být maximálně těsné. Z toho důvodu je při rekonstrukci školy či jiné starší budovy nezbytné myslet na větrání.
Automatické nucené větrání, jehož součástí je také rekuperace, znamená dodatečné náklady na jednu školní třídu cca. 3 000 eur. Pokud by škola chtěla rekonstruovat všechny třídy, musela by vynaložit značné finanční prostředky, které většinou školy k dispozici nemají. Jedinou možnou cestou, jak situaci okamžitě zlepšit, je začít efektivně a především dostatečně často větrat, “ uvádí redakce Aktualit.
Větrejte jednorázově
Třídy ve školách by měly být přiměřeně větrat. Příslušná vyhláška ministerstva zdravotnictví o požadavcích na zařízení pro děti a mládež uvádí, že výměna vzduchu v zařízeních pro děti a mládež se musí zajistit tak, aby zajišťovala v učebnách 20 m3 / hod. – 30 m3 / hod. vzduchu na jednoho žáka.
Takovou výměnu vzduchu však nedokáže zajistit ani příčná ventilace, mikroventilace či ventilační klapky. Zavřeným oknem se jednoduše větrat nedá. „Větrat třeba nárazově. Otevřít na několik málo minut dokořán celé křídlo několika oken a také dveře na chodbu a tento postup opakovat pravidelně každou přestávku, případně každou vyučovací hodinu, „doporučuje redakce Aktuality24.
Pravidelné větrání napomáhá snížení koncentrace CO2 v ovzduší, čímž se sníží koncentrace znečišťujících látek vznikajících ve třídě a pozitivně to ovlivní vzdělávací schopnosti dětí. Pokud žijeme v zatepleném domě a máme instalovány moderní okna, musíme efektivní a často větrat (nejlépe několikrát denně) i doma. Například ložnice jsou pro úspory často velmi malé a neposkytují dostatečnou zásobu čerstvého vzduchu na celou noc. V létě můžeme částečně spát při otevřeném okně, v zimě je dobré nechat otevřené alespoň dveře z místnosti.
Ventilace je nezbytná také z hygienických a zdravotních důvodů. Pravidelné větrání odvádí vydýchaný vzduch, zápachy a přebytečnou vlhkost. Ačkoli hygienické normy tolerují vlhkost v interiéru mezi 30 a 70 procenty, ideální je 40 procent. Dlouhodobá vlhkost vyšší než 50 procent už může vyvolávat určité zdravotní problémy způsobené nadměrným množením bakterií a roztočů nebo objevením plísní.
Zdravotní riziko však není jediným negativem vyšší vlhkosti v bytě. „Je třeba si uvědomit další fyzikální jev, takzvanou entalpii. Vzduch nasycený vodními parami totiž na své ohřátí potřebuje výrazně více energie než suchý vzduch. Rozdíl potřeby tepla při vytápění místnosti s 45-procentní vlhkostí a 70-procentní vlhkostí může být vyšší io 20 procent, „vysvětluje redakce Aktuality24.cz.
Vlhkost a rosení oken
Nedostatečné větrání a vysoká vlhkost v místnosti je také nejčastější příčinou rosení oken z vnitřní strany. S ním se můžeme setkat nejen v novostavbách, ale i ve starších domech nebo panelácích.
Aby vzduch mohl správně cirkulovat, zdroj tepla by se měl umístit vždy pod oknem nebo v jeho těsné blízkosti. Pozor je třeba dávat na závěsy a žaluzie. Vnitřní žaluzie omezují pohyb vzduchu po skle a mohou vznikat tzv. studené kapsy, ve kterých dochází ke kondenzaci. V chladných dnech proto žaluzie raději vytahujte.
V koupelnách nebo prádelnách se s vyšší vlhkostí počítá. I tak byste však při koupání a sprchování měli mít zavřené dveře, aby se pára nešířila po celé domácnosti a rámy oken sušit a případně dezinfikovat. Vlhkost zvyšuje také vaření (třeba používat digestoře), sušení prádla, množství pokojových rostlin a podobně.
Při výběru nových oken proto dejte přednost kvalitním okenním rámem a zasklení s vyšší tepelnou izolací. „Dvojskla jsou náchylnější na kondenzaci jako trojskla, které mají výrazně vyšší vnitřní povrchovou teplotu. Pamatujte si, že čím nižší hodnota U (Uf, U), tím menší pravděpodobnost rizika rosení oken, „uzavírá doporučení redakce Aktuality24.cz.
